Bázlivec kukuřičný
Zatímco dospělci se živí na bliznách a způsobují tzv. hluchost klasů, larvy ožírají kořeny a přispívají tak k vyvracení a schnutí rostlin. Brouk pochází z Ameriky, do Evropy byl zavlečen na přelomu 80. a 90. let 20. století, od té doby se invazivně šíří kontinentem. V České republice je veden jako karanténní škůdce. V prostředí České republiky jde o hmyz jednogenerační.
Oplodněná samička (k oplodnění dochází v červenci či srpnu) naklade 7-10 dnů po oplození do půdy (do hloubky asi 10-15 cm) až 1000 vajíček (obvykle ovšem jen 200-300), která přežijí zimu (za předpokladu, že se nevyskytnou dlouhodobější mrazy s teplotou pod - 8 °C. Vajíčka se v evropských podmínkách líhnou od poloviny května do poloviny června. Larvální vývoj trvá cca 1-2 měsíce (71 dnů při teplotě 15 °C a 27 dnů při teplotě 29 °C). K zakuklení dochází těsně pod povrchem půdy, dospělci se líhnou zhruba po 5-10 dnech. Dosěplci mají výrazné letové schopnosti umožňující jim další šíření.
Škody způsobené bázlivcem Míra škod samozřejmě závisí na počtu jedinců, kteří je tvoří. Mladé larvy ožírají jemné kořenové vlásnění a boční kořeny kukuřice seté, starší se pouští i do velkých kořenů. Dospělci jsou méně vybíraví ve svém jídelníčku, ovšem s oblibou ožírají blizny kukuřice, takže mohou způsobit hluchost klasu. Zničení úrody může být až stoprocentní.
Přidat komentář