Štěnice. Při setkání s názvem tohoto hmyzu se většině obyvatel České republiky asociuje název některé vesnice nebo městské části. Ve skutečnosti se jedná o téměř zapomenutý (bohužel nikoliv vymizelý) druh agresivního hmyzu lat. Cimex Lectularius, jehož jedinci se živí lidskou krví, kterou sají v průběhu spánku nic netušícím obyvatelům bytů zejména na panelových sídlištích (obývat dokážou i cihlové domy a to jak domy bytové, tak rodinné domky). Jak správně tušíte, tento článek bude informovat o způsobech průniku štěnic do obytných domů (infestace), následcích jejich – často bagatelizovaného – působení na člověka a možnosti likvidace tohoto hmyzu.

Co jsou to štěnice a jak se množí? Měli bychom začít krátkým představením tohoto parazita – jedná se o hmyz se zakrnělými křídly, pohybující se převážně v noci (je světloplachý), velmi rychle se pohybující, ve dne ukrytý ve škvírách ve zdech, nábytku, pod tapetami, v zásuvkách. Jedinec štěnice je velký asi 6 – 7 mm s rezavě hnědým tělem. Dospívá během cca 5 týdnů, samičí štěnice po dospění klade průměrně 5 vajíček denně, po dobu života jich naklade až 500, z čehož vyplývá, že se množí snadno a rychle. Z jedné štěnice, která klade vajíčka, je tedy 150 štěnic (vajíček) do měsíce. Po pěti týdnech po infestaci začnou dospívat další štěnice. Jednoduchým propočtem zjistíte, že v krátké době se štěnice namnoží tak, že jejich počty mohou denně vzrůstat i o tisíc (a geometrickou řadou dále) vajíček. Z hlediska doby života se štěnice dožívají až 1,5 roku. Což je proti době dospívání cca čtrnáct patnáctin aktivního života (to je velmi dlouho z hlediska škodlivosti).
Jak štěnice získáte? Štěnice na rozdíl od populárních teorií, které tvrdí, že štěnice nemají původ „ze špíny,“ opravdu „ze špíny vznikají. Po jejich vymýcení ‚komunisty‘ se do ČR opět vrátily a jejich nositeli byli pravděpodobně (lze dohadovat) migranti z východu a také domácnosti, kde na hygienu, čistotu a pořádek příliš nedbali. Od nich pak štěnice ‚kupovaly‘ ostatní domácnosti bez ohledu na to, zda dbali nebo nedbali hygieny. Štěnice lze získat: a) od sousedů, b) pobytem v hotelech a ubytovacích zařízeních, c) prakticky kdekoliv v České republice a ještě častěji v zahraničí (oblíbené jižní destinace), d) návštěvou osob, které doma štěnice mají (a ani o nich třeba nevědí) nebo jejich návštěvou u Vás, e) pořizováním věcí z bazarů nebo second handů, f) poměrně jednoduchým jiným způsobem.
Jak se štěnice šíří? Nejčastěji zavlečením do domácnosti z dovolené, pobytu v hotelu, ale také rozšířením od souseda (ať už si je ‚pořídil‘ kdekoliv). Co je nejhorší – mnoho lidí (nájemníků, majitelů bytů) si tuto informaci ponechá pro sebe a nevaruje sousedy. Když to ostatní sousedé zjistí, štěnice jsou již rozlezlé po vchodu/vchodech a jejich likvidace se mnohonásobně prodraží, případně i znemožní. Navíc, je velmi – velmi nepříjemné, když zjistíte, že máte doma štěnice ve chvíli, kdy se projeví výsev cimikózy s otoky po těle. Jednak to dobře nevypadá (v práci se vás mohou štítit, ve škole posmívat), jednak štěnice s sebou přinášejí mnoho „radostí,“ jako spálení čalouněného nábytku (když se štěnice rozšíří, nelze je zlikvidovat jen postřiky, ale hlavně likvidací nábytku – sedacích souprav, postelí, lůžek). U štěnice lze přepokládat šíření v rámci panelového domu (o více vchodech): 1) stoupacím potrubím (po výměně stoupaček některé firmy nedůsledně utěsňují prostupy mezi podlažími),
2) vodorovným potrubím (které prostupuje vchody napříč domem),
3) technickými prostory (technickým mezipodlažím),
4) v SDK podhledech, různých „kufrech,“ ve kterých jsou vedena potrubí a rozvody,
5) netěsnostmi, škvírami mezi panely a kolem podlah, spárami, ale i v dilatačních spárách a prostorech nevyplněných bezspárovou hmotou.
Jak štěnice škodí člověku. V noci štěnice vyhledávají dárce (kterého si vybírají – proto může být zasažena jen jedna osoba např. ze dvou osob spících v jedné místnosti i na jedné posteli). Krev nesají každou noc, ale průběžně v jednotlivých fázích svého života. K odhalení, že máte štěnice přispívá i to, že reakce na jejich kousnutí je objevuje zpravidla se zpožděním (asi 9 dní) – nejčastěji jsou napadány horní a dolní končetiny. Místo pak otéká, bývá rudě zbarveno, nastává kožní reakce podobná kopřivce „cimikóza“ – výsev svědivých zarudlých až živě červených papul v místě sání (štěnice však může způsobit až anafylaktický šok). Samozřejmě, se stupněm infestace obydlí se tyto poranění kůže stupňují a zvětšují. Měl jsem možnost na vlastní oči vidět poranění na jednom obyvateli bytového komplexu, kde byla likvidace štěnic vyloženě zanedbána. Rudé skvrny (uvnitř kterých byly ranky po nasátí) a ‚boule‘ na nohách, rukách i krku vypadaly na první pohled velmi zvláštně. Ranky velmi svědily a zhnisávaly. Mimochodem – tento člověk i se svou rodinou a sousedy dodnes čelí náporu štěnic (po namnožení se zmenšuje šance je vymýtit a to dost podstatně), marně.
Štěnice sají krev, poškozují kůži, mohou způsobit infekce, ale nepřenášejí choroby. Jediné, co je ze zdravotního hlediska zatím neprokázané (a tudíž pozitivní) je fakt, že štěnice nepřenáší žádný známý druh nákazy ani chorob (pravděpodobně díky tomu, že k ektoparazitickému způsobu života přešly v nedávné době).
Kdysi koleje, ubytovny, nyní byty. Výskyty štěnic byly v minulosti zejména pozorovány na kolejích, ubytovnách, internátech, hostely, hotelech, v poslední době se štěnice rozšířily také do objektů pro trvalé bydlení – bytů, bytových komplexů i rodinných domků.
Kde štěnice hledat? Opravdu všude, ve dne jsou však velmi dobře ukryté, rozhodující při hledání je rychlost a rozkrytí správných míst. Velmi dobře se ukrývají v čalounění, nábytku, ale i pod koberci, za obrazy, v zásuvkách el. proudu, bývají zejména v panelových domech zalezlé ve štěrbinách, spojích panelů, pod parketami (kdo má štěnice a plovoucí podlahy – musí je rozebrat), v bytových jádrech, rozvaděčích (tam zejména na své cestě za hostitelem).
Jak se štěnic zbavit? Otázkou je, jak dlouho se štěnice v bytě vyskytuje. Postřiky se provádějí v intenzitě a) ohniskový (výskytový), b) bariérový (má zabránit přelezu štěnic do bytu – postřik rohů, kolem zdí, zárubní, prahů, stavebních otvorů, bytového jádra). Jedná – li se o výskyt jednotlivých kusů, ty lze zlikvidovat postřikem. Ten však musí být proveden v každém případě odbornou firmou (DDD), nedoporučujeme bojovat se štěnicemi běžnými prostředky jako je Biolit (může pomoci, ale neposkytuje celkové řešení – koncentrace látek proti štěnicím je mnohem slabší než v postřicích). Fenomén štěnic je sice staronový, ale od posledního masového výskytu uběhlo mnoho desítek let, proto ani běžné prostředky trhu nejsou na tento druh nebezpečného hmyzu uzpůsobeny a povědomí o jejich likvidaci hledejte jen u odborných firem. Postřik musí být opakovaný. V případě, že je štěnic mnoho, vytváří na místech úkrytu celá hnízda, jsou velmi těžko likvidovatelné. I v případě provedení postřiků se stáhnou do úkrytů, kde dokáží čekat celé měsíce bez nasátí. V takovém případě je nutné byt monitorovat, provádět postřiky komplexně a opakované dokud nebude zlikvidován poslední kus. Nedoporučuje se čekat na to, jestli znovu vylezou a opustí úkryty, ale likvidovat je systematicky postřiky tak, že doba účinku postřiků přesáhne dobu jejich schopnosti přežít bez hostitele. Bohužel, vše je chemie (a poměrně značně drahá), ovšem je nasnadě, co je lepší – nechat sát štěnice krev a vypadat jako příšera nebo vydržet a přenést se přes život v chemicky ošetřeném bytě. Často se stává, je-li byt ve vlastnictví obce, města nebo bytového družstva nebo i v osobním vlastnictví někoho, kdo není ochoten nést náklady desinsekce, že se výskyt štěnic bagatelizuje (1. jsou to jen broučci, 2. stěžujete si jen vy, 3. vy to ohlašujete, vy platíte náklady). To je velmi ošemetné. Určitě se nejedná o drobný náklad, proto by měl být v likvidaci ložisek výskytu angažován zejména majitel bytu, domu.. Zanedbáním výskytu štěnic v jednom bytu může být zamořena podstatná část bytového fondu. Máte – li štěnice, je třeba zajistit jen tři úkony pro okamžité řešení této situace: trvat na něm, trvat na něm a trvat na něm!
Praha i Třebíč. Jakkoliv, pokud zůstane jediný byt ve vchodě neošetřen, stane se štěnice „přítelem na celý život“ také pro všechny ostatní (nejprve pro ‚šťastlivě obdarované v přímém sousedství, vchodu, domu, později se rychle roznese do okolních domů, čtvrti). Stačí se poohlédnout po internetu – nejen Praha, Ostrava, Karviná, ale i Třebíč, Plzeň, Bohumín a mnoho dalších míst je lokálně zamořeno štěnicemi (a nejsou to jen okrajové sociálně slabé čtvrti, ale i lokality v centrech měst). Bez jakékoliv snahy strašit, tvrdím jediné – štěnic bude více, budou se rychle předávat do nových míst, i nových residenčních lokalit. Stanou se nejen postrachem pro nájemníky domů, ale také pro realitní agentury a velmi rychle prohloubí význam slovního spojení „dobrá a špatná adresa.“ Závěrem mi dovolte vyjádřit přání, aby naše bydlení bylo stejné jako v nejvyšší kategorii ubytování v hotelu „U Supa“ v pohádce „Tři veteráni“ – tedy mít pokoje s ramínky a bez štěnic. autorův web Za Bohumín bez štěnic