Chvostoskoci
Chvostoskoci jsou členovci z řádu Collembola a jde o výjimečně adaptabilní organismy. Nejedná se o hmyz, jde o samostatný řád.
- Velikost - 0,5 mm - 17 mm
- Barva - světlá až tmavá
- Čím se živí - organický materiál
Vývojový cyklus chvostoskoků:
Chvostoskoci procházejí kompletní metamorfózou, která zahrnuje tři hlavní stádia: vajíčko, nymfu a dospělce. Vývojový cyklus chvostoskoků může být výrazně ovlivněn prostředím, zejména teplotou a vlhkostí.
- Vajíčko: Samice klade vajíčka v substrátu, který bývá obvykle vlhký a obsahuje organickou hmotu.
- Nymfa: Z vajíčka se líhne nymfa, která je malá a nemá výrazné končetiny. Během nymfálního stádia dochází k postupnému přidávání segmentů a končetin.
- Dospělec: Po několika svlékaních se nymfa vyvine do dospělého chvostoskoka. Dospělci jsou obvykle dlouzí od 1 do 10 milimetrů a mají charakteristický chvost (skákací vidlici), který jim umožňuje vyskočit několik centimetrů do vzduchu.
"Skákací vidlice" u chvostoskoků odborně Furcula, je zajímavá součást těla chvostoskoků (Collembola). Jedná se o skákací strukturu, která jim umožňuje rychle se vzdalovat od nebezpečí nebo při hledání potravy. Tato skákací "vidlice" spojuje první a druhý segment na spodní straně těla. Její pohyb je řízený speciálním svalovým mechanismem, který ji vystřelí ven z těla, podobně jako pružina. Energie pro tento skok je uvolněna, když se speciální protein v těle chvostoskoka napne a pak se rychle uvolní. Furcula umožňuje chvostoskokům dosahovat působivých výšek vzhledem k jejich velikosti, což jim poskytuje efektivní prostředek k obraně nebo při pohybu v prostoru. Tato zajímavá schopnost nám ukazuje, jak evoluce dokáže vytvářet úžasné a přizpůsobivé mechanismy v mikrosvětě chvostoskoků. |
Preferované Podmínky:
Chvostoskoci preferují vlhké prostředí s dostatkem rozkládající se organické hmoty. Oblíbeným prostředím jsou lesní půdy, hnijící listí a místa bohatá na humus. V domácnostech mohou být nalezeni v květináčích, substrátech rostlin nebo v místech s vysokou vlhkostí.
Reprodukce:
Chvostoskoci mají schopnost reprodukovat se po celý rok, ale množství generací závisí na teplotě a dostupnosti potravy. Ve vlhkém prostředí mohou mít i několik generací za rok, zatímco v suchém prostředí může být jejich reprodukční aktivita omezena. Vývoj jedné generace může v ideálních podmínkách trvat 3-5 týdnů.
Chvostoskoci v bytech a domech:
Chvostoskoci jsou obecně neškodní a často přínosní, protože se živí rozkládajícím se organickým materiálem, což je velmi přínosné z hlediska přírodní recyklace a rozkladu organické hmoty. Nicméně, v některých případech mohou být považováni za škůdce v domácím prostředí, zejména pokud se vyskytují ve velkém množství v substrátu rostlin.
Možné negativní vlivy mohou zahrnovat např.poškození kořenů rostlin:. V určitých extrémních případech mohou chvostoskoci poškodit kořeny rostlin tím, že konzumují kořenové vlášení.
Zajímavost: Největším druhem chvostoskoka je Holacanthella duospinosa, který může dosáhnout délky až 17 mm, což je největší známý druh chvostoskoka. Na rozdíl od většiny chvostoskoců, Holacanthella nemá furculu a nemůže skákat |
Komentáře
Anonym (bez ověření)
22. November 2007 - 8:30
Permalink
CHVOSTOSKOK
Mám dotaz ohledně tý mrchy Chvostoskoka ... mám orchidee které by mi bez vlhkosti chcíply ... neexistuje nejakej přípravek na toho chvostoskoka ... abych nemusil nechávat vyschnout substrát .... ???????
Jarmila (bez ověření)
20. March 2008 - 18:30
Permalink
Někde jsem četla, že se
Někde jsem četla, že se má rostlina vytáhnou z květináče a kořenový bal ponořit na několik hodin do vody. A ty malé potvůrky pak pak i s tou vodou vylít.
Pavel (bez ověření)
1. July 2008 - 8:36
Permalink
názor
Mám ty hajzlíky v kaktusech ,ty zrovna moc vody nepotřěbují.Boj s nima jsem v podstatě už vzdal.
njsgisnkvus (bez ověření)
17. November 2023 - 12:14
Permalink
chvostoskok
lebo žeru korienky, ked sa premnožia?
Marka (bez ověření)
10. October 2008 - 15:50
Permalink
chvostoskoci neškodí, naopak
Chvostoskoci nejsou žádní škůdci, neboť rostlinám neškodí. Naopak kypří a provzdušňují půdu. Také se podílejí na tvorbě humusu a prospívají ekosystémům. Nechápu, proč bych je měla z květináčů ostraňovat.
Anonym (bez ověření)
5. August 2011 - 12:45
Permalink
Hm, tak to doma máte asi
Hm, tak to doma máte asi jenom umělý kytky, protože každej komu se přemnožili ví, že kytku dokáží i zahubit v poměrně krátkém čase, a když ne zabít, tak se růst téměř zastaví a kytka vypadá jako koště.
marry121 (bez ověření)
9. January 2014 - 16:34
Permalink
vzal jsem si stromek z lesa a
vzal jsem si stromek z lesa a po 2letech rustu usychá a opadává a ten bíly hnus mi tam skáče jak cikáni na dvorku.
Marek Šimon (bez ověření)
30. September 2014 - 1:51
Permalink
Znovu opakuji pana Davida -
Anonym (bez ověření)
26. January 2021 - 6:17
Permalink
chvostoskok
Ano. Kvetiny to niči! Muj kalanchoe zustal bez korinku,a vanocni kaktus jaksi zcvrknul. Jinak bych ne vsimla,ze toho skudce vubec mam
hmyzmilovník (bez ověření)
5. February 2009 - 23:26
Permalink
schaním chvostoskoka
Dobrý den, scháním jednoho až pět mladých chvostoskoků (jedno jakého pohlaví). Druh- Mákovka vodní. Značka: bez skákacího aparátu na zadnici neberu. Může mi někdo pomoci? Třeba ten pán s orchideemi? Diky
vodomil (bez ověření)
25. January 2010 - 18:18
Permalink
máme jich doma plný květináč,
máme jich doma plný květináč, zrovna jsem si z něj pár jedinců nasbíral a dal do terárie, kde časem chci zřídit chovnou stanici také pro berušky, dešťovky a možná i stonožku - uvidím... :) také je plánuju dát do teréria s rybenkami...
pokud opravdu chcete, můžu Vám jich pár nasbírat a poslat poštou... myslím, že transport přežijí... :)
vodomil (bez ověření)
25. January 2010 - 18:31
Permalink
oprava
nerušky ne, správně jsou to svinky... beruška je přibuzný, ale žije ve vodě...
OK (bez ověření)
8. August 2010 - 14:52
Permalink
Mákovka vodní
Dobrý den,
máte ještě nějaké ty mákovky vodní? Měl bych zájem o několik kusů, které by se mi mohli rozmnožit - jako krmení pro malé obratlovce.
Kdyžtak prosím na email: o.kauzal@gmail.com
členovec (bez ověření)
15. March 2009 - 22:32
Permalink
želvušky
Pro pána, který schání chvostoskoky: měl bych pro vás pár želvušek,jsou mírnější a neskáčou... stačí strhnout kousek mechu ze střechy....další informace na: martinwitkowski@centrum.cz
členovcům zdar!
Witkowski
Lenka (bez ověření)
14. August 2009 - 0:09
Permalink
Pochybuju, že na ně něco platí
Ať dělám co dělám, mám je v kytkách taky. Mám převařenou hlínu a za nějaký čas už v ní jsou. Nápad nechat vyschnout hlínu je sice dobrý, ale většinou chcípne i kytka. A ponořit kořenový bal do vody - pravda uplavou, ale jako na potvoru jich tam stejně pár zůstane a rozmnožují se dál. Je to nekonečné.
Máte-li někdo nějaké úspěchy - napište: kerhartova@wo.cz
Jana (bez ověření)
24. August 2010 - 18:08
Permalink
Chvostoskoci mohou škodit
Chvostoskoci mi napadli žívý plot z ptačího zobu. Dívala jsem se na ně pod mikroskopem, takže vím, že jsou to oni, i když se všude uvádí, že rostliny nepoškozují. Nevíte někdo, jak se jich zbavit? Ptačí zob mi živoří, nerada bych vysazovala nový ..
Eva (bez ověření)
6. June 2012 - 21:39
Permalink
bylinky
Dobrý den,
nevíte mám je v bylinkách, které samozřejmě konzumujeme, jestli nám to nemůže ublížit? Teda musím říct že jsem už podruhé sázela petrželku protože mi prvně nevzešla a podruhé pouze dvě rostlinky a to jsem tam dala spoustu semínek. Ale rostou tak uvidím.
bonsai (bez ověření)
18. May 2013 - 18:43
Permalink
chvostoskoci
Rád bych upozornil ty přispěvatele, kteří odmítají uvěřit v neškodnost chvostoskoků, že zřejmě zaměňují příčinu a důsledek: pokud se rostlině nedaří (z jakéhokoliv důvodu, ať je to opravdický škůdce či špatná péče nebo mrtvice z televizní reklamy ;-)), odumírají jí části (především kořeny), a těmi se chvostoskoci živí, takže se chvostoskokům daří tím lépe, čím hůře se daří rostlině. Jsou jakýmsi indikátorem, ale ne příčinou! Nadměrným a často zbytečným používáním chemie jen zvyšujete odolnost skutečných škůdců...
Hana Novotná (bez ověření)
7. November 2014 - 10:14
Permalink
chvostoskok
LorelyTheSecond (bez ověření)
12. February 2015 - 17:54
Permalink
V teráriu
terminátor (bez ověření)
8. March 2017 - 10:46
Permalink
terminace chvostoskoka
Martina Fajkošo... (bez ověření)
29. January 2021 - 13:07
Permalink
Mospilan a jeho ředění
V jakém poměru prosím ředíte Mospilan, aby se rostlina nespalila? V květinářství mi bylo sděleno, že se má pouze postříkat hlína, žádné prolití. V příbalových letácích se člověk nic také nedočte. Děkuji za odpověď.
Já (bez ověření)
23. May 2018 - 16:19
Permalink
Objevili se mi chvostoskoci u
Michaela (bez ověření)
19. December 2020 - 21:24
Permalink
Jsou to chvostoskoci?
V mokré hlíně šáchoru (papyrus). škodí to nějak? Je jich tam mraky... :-(. Děkuji za názory...
Zuzana Novakova (bez ověření)
16. July 2021 - 15:10
Permalink
Ako sa ich zbavit vonku!
Zbavili sme sa vsetkych kvetinacov v okoli domu, su na terase, zmenena dlazba komplet s pieskom podtym, ziadne vlhko, mokro, zemina, neda sa ich zbavit! lezu dnu, ked su otvorene dvere dlhsie, okno sa neda otvorit, je to velmi neprijemne a vazne neviem, co na ne pomoze! doma kvetinace nemam, vonku tiez nie! vsetko je 5m od domu.kazdy rok to iste. ani sa neda vyjst z domu! pomoc!
Jonáš Jelen (bez ověření)
22. June 2022 - 1:26
Permalink
Chvoskoci nejsou škůdci
Tak ještě jednou. Chvostoskoci nejsou škůdci! Jsou nedílnou a důležitou součástí půdního ekosystému, třeba jako žížaly. V květináčích se vám dříve nebo později objeví vždy. Vyhledávájí vlhkost a živí se hnijícím rostlinným a živočišným materiálem. Když máte přelitou kytku, uhnívají ji kořeny a tudíž chvostoskoci mají ideální podmínky. Nesnažte se je vyhubit, je to marné a zbytečné. Mám jich plné terárko, květiny prosperují výborně, kudlanky taky ;) a když nějací vylezou ven z terárka, tak za chvíli chcípnou.
Kunda (bez ověření)
6. June 2023 - 2:49
Permalink
Idioti
Bullshit. Květiny samozřejmě hubí a kdo tvrdí že ne tak LŽE
Hovnak (bez ověření)
21. November 2023 - 22:32
Permalink
Idiot
Napis si na yt bioterarium...
Přidat komentář