Čmelík kuří

Latinsky:

Dermanyssus gallinae

Anglicky:

Red Poultry Mite

Německy:

Rote Vogelmilbe

Slovensky:

Klieštikovec kurí

Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae) je roztoč napadající drůbež a ptáky obecně.

Velikost - 0,6mm -1mm
Barva - bílá, nebo načervenalá (podle toho zda sají krev)
Napadá - drůbež, obecně ptáky, někdy hlodavce, jiné savce i člověka
Čím se živí - samice se živí krví hostitelů (ve vyjímečných případech i samci)
Jak se zbavit čmelíka - viz Ochrana níže

Může být snadno zaměnitelný s dalším roztočem a to čmelíkovcem ptačím (Ornithonyssus sylviarum), který má stejného hostitele, a to jak drůbež, tak ptáky. V drůbežích chovech je nejčastější výskyt a přemnožení čmelíka kuřího.

Přes den je většinou schovaný v různých škvírách a trhlinách a v noci napadá drůbež a saje na nich krev.

Při silném přemnožení (stovky a tisíce jedinců) může drůbeži způsobit anémii následkem které se výrazně sníží snůšku vajec, jejich kvalitu a v krajním případě může dojít v důsledku ztráty krve až k úhynu nosnic. Druběž špatně odpočívá a neustále se oklovává což způsobuje stres a zatížení organismu.

Čmelík je ektoparazit (zevní parazit) a jeho výskyt byl zjištěn asi na 30 druzích ptáků a 20 druzích savců včetně člověka. Živí se krví hostitele a může přenášet různé choroby.
U ptáků způsobuje přenosem Ptačí boreliózu (Borrelia anserina) a dále také Tyfus hrabavé drůbeže (Salmonella gallinarum).

Tyfus dokáže přenášet dokonce po dobu delší než 1 měsíc bez kontaktu s infikovanou drůbeží.

Jsou zaznamenány případy přenosu Koňské encefalomyelitidy z čmelíka kuřího na koně. (Chamberlain & Sikes, 1955 ; Shirinov a kol. , 1972 ; De Luna a kol. , 2008; Valiente Moro a kol. , 2009 ).

Některé bakteri mohou roztoči přenášet i na své potomky čímž se vytváří velký rezeorvoár patogenů k další infikaci chovu.

U člověka může čmelík způsobovat různá kožní onemocnění - dermatitidy tzv. gamasoidózy. Člověk jako hostitel se snadno "infikuje", pokud navštěvuje kurníky, nebo z hnízd holubů na půdách domů. Pokud mladí holubi opustí hnízdo a čmelíci jsou delší dobu bez potravy jsou schopni překonávat kratší vzdálenosti k vyhledání dalších hostitelů.

dermatitida způsobena čmelíkem u člověka

Dermatitida způsobená čmelíkem kuřím člověku - zdroj: SIOUTAS, Georgios, et al. Case of Human Infestation with Dermanyssus gallinae (Poultry Red Mite) from Swallows (Hirundinidae). Pathogens, 2021, 10.3: 299.

Čmelíka do chovu můžou zanést volně létající ptáci jako např. holubi, kteří se krmí spolu se slepicemi, nebo si chov můžeme kontaminovat různými ošatkami, platy od vajec, která si můžeme přenést od jiného chovatele.

Rozmnožování

Životní cyklus čmelíka kuřího (od vajíčka po dospělce) trvá obvykle 7-14 dnů. Jde tedy o poměrně rychlý cyklus a k zamoření chovu dochází velmi rychle.

Vývojová stadia:

vajíčko
larva
protonymfa
deutonymfa
dospělec

přičemž krví se živí převážně samičí stadia a to protonymfa, deutonymfa a dospělá samice.

Larvy mají 6 nohou, ostatní stadia 8 nohou.
Samice snáší 4-8 vejce. Za celý její život je schopná naklást asi 30 vajec. Vejce mají ovální tvar o velikosti asi 400x270 μ, barva je bílá.
Pokud nebyla oplodněna snaší vejce, z kterých se líhnou pouze samci tzv. arrhenotokie.

Důležitá je také okolní teplota, která výrazně přispívá k úspěšnosti při líhnutí nových jedinců. Nejoptimálnější teplota je od 20°C do 35°C při relativní vlhkosti 70±5%. Z tohoho rozpětí je nejpříznívější teplota 25°C.

Obecně čmelík kuří špatně sníší nízkou vzdušnou vlhkost a to i navzdory tomu, že má chitinový exoskelet, který ho svým způsobem chrání před "vysycháním".

Během 10 dnů jsou čmelíci schopni ztrojnásobit svojí populaci.

Morfologie

Čmelíci nemají oči a vjemy z okolí přijímají pomocí "smyslových brv - chloupků" /setae/, které jsou umístěny na končetinách. Pomocí setae rozlišují velmi dobře různé vibrace, teplotu, vlhkost, koncentraci CO2, případně jiné chemické sloučeniny vylučované jejich potencionálními hostiteli. Mají i hmatovou funkci. V případě, že v okolí zaznamenají zvýšenou teplotu, nebo vibrace dávají se do pohybu, neboť to pro ně znamená, že v blízkosti je hostitel.

Pokud v delším horizontu není přítomen žádný hostitel nastupuje diapauza /zpomalení tělesných funkcí/, aby čmelík šetřil potřebnou energii. Ta nastává zhruba po 10 dnech od předchozího krmení.
Zvýšená hladina CO2 znamená vyšší pohyb roztočů a koreluje to s podobných chováním např. u komárů, kteří tímto způsobem také vyhledávají hostitele.

Čmelíci se zdržují raději ve tmě. Zřejmě to souvisí s faktech, kdy na světle mohou být, a jsou, drůbeží tzv. vyklováni a toto je obranný mechanismus.

Predátoři čmelíků

několik dravých roztočů např. Hypoaspis miles , Hypoaspis aculeifer , Amblyseius degenerans a Phytoseiulus persimilis jsou schopni parazitovat na čmelících. Účinek na snížení velké populace čmelíka v chovech drůbeže není velký.

Některé druhy entomopatogenních hub jsou schopné přes kutikulu infikovat čmelíka např. Beauveria bassiana v laboratorních podmínkách způsobila během 5 dnů 60% mortalitu a během 16 dnů 90% mortalitu čmelíka. (STEENBERG, Tove; KILPINEN, Ole. Fungus infection of the chicken mite Dermanyssus gallinae. IOBC WPRS BULLETIN, 2003, 26.1: 23-26)

Ochrana proti čmelíkům

viz níže

Čmelíci mohou přežívat dlouho dobu /uvádí se až 13 měsíců/ v neobydlených kurnících. Doba dlouhá nejméně 2 roky se považuje za dostatečně dlouhou na to, aby bylo místo bez čmelíků.

Jako příznaky výskytu čmelíků se uvádí např.: